AD – autorský dozor

Provádění stavby podle schválené projektové dokumentace sleduje autorský dozor – AD. Jedná se o projektanta stavby, který kontroluje dodržení podmínek projektu.

BOZP – bezpečnost a ochrana zdraví při práci

Povinnost zajišťovat BOZP se vztahuje na všechny fyzické osoby, které se s vědomím zaměstnavatele zdržují na jeho pracovištích. Zodpovědnost nesou vedoucí zaměstnanci vč. trestně právních důsledků.
Detail
Je řešenou velkým množstvím předpisů a nařízení. Ve vztahu ke stavbě jsou nejdůležitějšími
– zákon č. 309/2006 Sb., zákon o zajištění dalších podmínek BOZP
– nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci
– nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí

EPS

EPS (elektronický požární systém) – slouží k detekci potencionálního požáru
Detail
Využívá se především ve velkých obchodních domech, hotelech, skladech – tedy všude tam, kde je velká koncetrace lidí či materiálu a hrozí zde riziko požáru. Jedná se o automatický systém, který pomocí čidel detekuje možné ohrožení, upozorní obsluhu či signalizuje přímo na pult centrální ochrany Hasičského záchranného sboru, případně přímo spouští navazující zařízení (springlery, požární uzávěry).

GDS – generální dodavatel stavby

Jedná se o osobu (právnickou či fyzickou) s patřičným oprávněním (provádění staveb, jejich změn a odstraňování), která zajistí dodávku a realizaci celého díla (stavby).

GP – generální projektant

Jedná se o osobu (fyzickou či právnickou), která dodává pro stavbu projekty stavebních i technologických částí v potřebném rozsahu.

Hrubá stavba

Označení hrubá stavba se používá nejčastěji v souvislosti s takovou realizační fází, kdy je objekt připraven přes zimu tzv. „vymrznout“ (usadit se, vyzrát) a při schopnosti temperování umožnit dokončovací práce v interiéru, aby byl v příštím létě k nastěhování
Detail
Z legislativního pohledu není pojem hrubá stavba nikde definován; je to obecně zažité pojmenování pro určité realizační stadium v podobě zastřešené a uzavřené konstrukce.
Vesměs se hrubou stavbou myslí kompletní nosné zdivo včetně vodorovných i svislých izolací a překladů nad stavebními otvory, případně i příčky, dále stropy (někdy i strop nad suterénem, resp. základová deska u nepodsklepené stavby), komíny, krov, prostupy pro přípojky inženýrských sítí jakož i vodorovné, v základech či hrubých podlahách zabudované rozvody kanalizace a vody. V případě chystaného přezimování by se mělo hrubou stavbou rozumět i osazení oken, vchodových dveří a položení střešní krytiny včetně klempířských prvků.

KD(S) – kontrolní den (stavby)

Pravidelné kontroly na stavbě při nichž se kontroluje dodržování smluvních podmínek.
Detail
Pravidelná setkání účastníků stavby (nejlépe 1x týdně). Měly by se jich účastnit minimálně dodavatel, invetor, technický dozor a projektant. Výstupem kontrolního dne by měl být zápis ve stavební deníku a případně samostatný zápis s jasně definovanými úkoly (kdo, kdy a jakým způsobem úkol splní). Při kontrolních dnech se prověřuje plnění smluvních podmínek dodavatele (soulad s projektem, dodržování harmonogramu a kvality). Režim kontrolních dnů by měl být zakotven ve smlouvě o dílo.

Koordinátor BOZP

Osoba s odpovídající kvalifikací, která na stavbě dohlíží na bezpečnost práce a koordinuje činnosti. Funkce koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je především preventivní.
Detail
Přítomnost koordinátora je vyžadována zákonem (stavební zákon č. 183/2006 Sb.). Jeho povinnosti jsou definovány zákonem č.309/2006 Sb. Zastřešuje plán bezpečnosti práce při projektování, ohlašuje zahájení práce, dohlíží na bezpečnost práce při realizaci a koordinuje práce jednotlivých dodavatelů z hlediska bezpečnosti.

Krov

Nosná konstrukce střechy, jejíž cílem je přenášení zatížení od střešního pláště (především střešní krytiny), sněhu a větru do nosných konstrukcí stavby.

Nadpraží

Vodorovné „ostění“ nad oknem nebo nade dveřmi.

Parozábrana

Parozábrana neboli parotěsná zábrana je fólie sloužící k zamezení pronikání vodní páry obsažené ve vzduchu do střešní konstrukce a izolace. Tím se zabrání zejména kondenzaci v prostorách, které jsou na vlhkost citlivé a mohlo by tím dojít k jejich poškození. Např. vznik plísní a hub v dřevěných konstrukcích či korozi ocelových prvků.

Piloty

Piloty jsou kůly, sloupy nebo pilíře zaražené do země, na nichž stojí různé stavby. Rozlišují se piloty dřevěné, betonové, železobenové a ocelové.
Detail
Piloty dřevěné
Dřevěné piloty se používají tam, kde budou trvale pod hladinou vody. Tyto piloty mají čtvercový nebo kruhový průřez o průměru min. 250 mm; jejich špička je opatřena tzv. „ocelovou botkou“. Dřevo se používá smrkové, dubové, modřínové, délky 3,5 až 20 m.
Piloty železobetonové
Piloty se používají do hloubky 20-60 m a vyrábějí se v plném průřezu nebo dutém průřezu. Plné průřezy jsou tvaru čtvercového se zkosenými hranami rozměru 250x250 mm až 600x600 mm. Jsou obvykle vyztuženy jako sloupy s podélnou výztuží s třmínky nebo ovinutou výztuží. Špička piloty je chráněna ocelovým hrotem.
Piloty z předpjatého betonu
Piloty z předpjatého betonu se vyrábějí obvykle jako trubní piloty, jsou duté, vnějšího průměru 350-800 mm s tl. stěny 40-150 mm. Jejich špička je ukončena ocelovým břitem a hlava piloty ocelovým prstencem. Délka předpjaté piloty je 6000-15000 mm a nastavují se pomocí ocelových přírub.
Piloty ocelové
Piloty se vyrábějí z oceli jako širokopřírubové, tvaru I nebo jako duté piloty trubní.
Piloty monolitické
Monolitické piloty se betonují do vyhloubených vrtů s výpažnicí nebo bez výpažnice. Zhotovují se jako betonové nebo železobetonové monolitické. Betonové piloty se používají při namáhání tlakem, železobetonové při namáhání i tahem s ohybem.
Mikropiloty
Mikropiloty jsou maloprofilové piloty do průměru 300 mm, které se do okolní zeminy upínají vysokotlakou injektáží kořene mikropiloty. Do předem zhotoveného vrtu vyplněného zpravidla cementovou, resp. jílocementovou zálivkou se osadí výztuž tvořená buď ocelovou trubkou průměru 70/12, 89/100, 108/16 mm nebo 3-4 kusy výztužných prutů 16 (20) mm s injektážní trubkou z PVC. Po zatvrdnutí zálivky se provede vysokotlaká injektáž otvory, překrytými manžetami. Mikropiloty používáme především tam, kde jsou geologické poměry nevhodné pro jiný druh pilot, dále jako samostatné základové prvky k zakládání objektů, k podchycování stávajících objektů nebo se spojují do mikropilotových stěnsloužících k pažení stavebních jam nebo sanací sesuvných území.
Kořenové piloty
Jsou to maloprůměrové piloty, které mají průměry od 80 do 250 mm a technologie provádění je následující:
– vyvrtání zemního otvoru, do kterého se vloží výztuž a celý vrt se vyplní betonovou směsí
– v kořenové části piloty, která je určena pro přenášení zatížení do zeminy se provede tlaková injektáž
Kořenové piloty mají charakter plovoucí piloty (protože únosnost v patě piloty je ve srovnání s pilotami podle ČSN 73 1002 malá).
Šachtové pilíře
Šachtové pilíře a velkoprůměrové piloty jsou hlubinné základy o průměru zpravidla větším než 600 mm (horní hranice průměru je pohyblivá). Používají se zpravidla jako piloty osamělé, nahrazující celou skupinu pilot nebo jako pilotové stěny. Provádějí se jako želazobetonové monolitické.
Studně
Studně se používají při zakládání ve zvodnělých zeminách a pod hladinou podzemní vody. Těžení zeminy se provádí pod ochranou pláště, který se sestavuje z dutých prvků, obvykle betonových skruží, opatřených ve spodní části břitem.Skruže se spouštějí až na únosnou vrstvu tím, že se zemina těží z jejich vnitřního prostoru; skruže se podkopávají a klesají vlastní tíhou. Po spuštění pláště na únosnou zeminu se jeho vnitřní prostor zabetonuje. Studny se obvykle navrhují při hloubce základové spáry větší než 5,0 m pod terénem. Hloubka spouštění studny dosahuje 10-30 m, dosáhlo se však i hloubky 80 m.
Kesony
Kesony se používají pro zakládání ve vodě. Jsou to velkoplošné studně uzavřené stropem, který vytváří pracovní komoru zabezpečenou proti vnikání vody přetlakem vzduchu. Pod ochranou kesonu lze provádět stavební práce pod hladinou vody nebo v zeminách nasycených podzemní vodou. Pracovní tlak uvnitř kesonu odpovídá hydrostatickému tlaku sloupce vody o výšce rovné zahloubení spodní hrany stěn kesonu pod hladinu vody (tzn. 10kPa přetlaku na každý metr).“

Plovoucí podlaha

Plovoucí podlaha, která ve své skladbě obsahuje zvukovou izolační vrstvu, kterou je podlaha oddělena od ostatních konstrukcí, jak vodorovných, tak svislých. Navazující vodorovná konstrukce podlahy není rozhodující (PVC, koberec, dřevo).
Detail
Plovoucí podlahy se dělí na lehké a těžké dle tloušťky zvukové izolace a hmotnosti nosné konstrukce podlahy. Lehké podlahy jsou převážně tvořeny zvukověizolační vložkou tl. do 10 mm a na ni je již kladena nášlapná vrstva v podobě laminátových podlah. Těžké podlahy jsou tvořeny zvukově izolační vrstvou proti kročejovému hluku v tl. od 30 mm, na kterou je provedena vrstva betonové mazaniny či anhydritu v tl. min 50 mm. Na toto souvrství je pak kladena nášlapná vrstva, kterou může být dlažba, či jiné podlahy ( korková, laminátová, dřevěná, PVC, marmoleum … ).

Podlahová (užitná) plocha

Podlahová plocha bytu je vymezena vnitřním lícem svislých konstrukcí ohraničujících byt (obvodových stěn). Tvoří ji tedy plocha všech místností včetně půdorysné plochy všech svislých nosných i nenosných konstrukcí uvnitř bytu (příček, sloupů apod.).
Detail
Systém výpočtu se změnil od platnosti novelizace občanského zákoníku v roce 2014 a návazného nařízení vlády č. 366/2013 Sb.. Developerům tak narostla o 7 až 10% prodejní plocha bytu, ačkoliv „kobercová“ plocha zůstala nezměněna.

Položkový rozpočet

Položkový rozpočet stavby je jeden z nejvýznamnějších dokumentů stavby. Měl by být součástí smlouvy o dílo. Součástí tohoto rozpočtu je i výkaz výměr. Na základě tohoto dokumentu je stavba prováděna a fakturována.

PO – požární ochrana

Soubor předpisů a norem, který popisuje jak řešit požární bezpečnost staveb.
Detail
Jedním ze základních předpisů je zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně a také platné technické normy. Z těchto předpisů vycházejí požadavky a témata požárně bezpečnostního řešení budov, skladby konstrukcí, řešení únikových cest, odstupových vzdáleností, požárního zabezpečení, hasicích zařízení, čidel a hlásičů. V projektových dokumentacích zabírá PO samostatnou složku a k jejich správnosti při správních procesech se vyjadřuje příslušné oddělení příslušného hasičského záchranného sboru. Tuto PD zpracovává projektant s příslušným oprávněním.

Prostorové základové konstrukce

Prostorové základové konstrukce se navrhují buď pro obtížné základové podmínky nebo v případě potřeby využití podzemních prostor (např. podzemní sklady, garáže, apod.).
Detail
Krabicové prostorové základové konstrukce mají řadu dalších výhod: tuhý prostorový nosný rám eliminuje vliv nerovnoměrného sedání na nadzákladovou konstrukci, zlepšuje se technologie provádění izolací spodní stavby, je vhodným druhem zakládání na poddolovaném území (omezuje vliv zakřivené terénu na nadzákladové konstrukce). Nevýhodou je ekonomická náročnost a značná náročnost při realizaci.
Využití mají krabicové základy u vysokých a těžkých staveb s podzemním podlaží, založeným na stlačitelném podloží s vrstvami proměnné mocnosti a s podzemní vodou, zvlášť když hladina sahá nad úroveň podzemního podlaží. V takovém případě mohou být krabicové základy ekonomičtější než např. založení na pilotách, event. jiném druhu hlubinného zakládání.
Vysoké stavby zatěžují značně základovou půdu. Řešením je při stlačitelné základové půdě odlehčit její podzákladí, což lze nejen odhmotněním nadzákladové konstrukce, ale také realizací využitelnosti podzemního podlaží. Výkopem pro krabicový základ (podzemní podlaží) se zmenší přitížení podzákladí o tíhu výkopu a tím se zmenší i sedání základů.

Předání staveniště

Po podpisu smlouvy o dílo následuje většinou protokolární předání staveniště dodavateli (stavební firmě). Tímto aktem přechází zodpovědnost za prostor stavby na dodavatele.
Detail
Podmínky předání staveniště by měly být zakotvené ve smlouvě o dílo. V protokolu by měly být zaneseny základní podmínky předání, předané dokumenty a informace o podmínkách a omezeních, napojovací body a atd.

RTS

Jedná se o jednu z uznávaných databázových forem, která se používá pro stanovení ceny stavebního díla.

RYRO

Softwarový produkt pro rychlé oceňování výstavby budov. Jedná se o agregované položky, pomocí kterých lze v přípravné fázi výstavby bez zbytečných složitostí velice rychle ocenit pozemní stavbu.

Sanační omítka

Druh omítky, která slouží k odstraňování problémů vzniklých vlhkostí pronikající do stavebních konstrukcí, především stěn.
Detail
Sanačních omítek je nepřeberná škála druhů, závisejících na druhu problému, který řeší a prostorech do kterých májí být aplikovány. Jejich účinnost je pouze dočasná, protože póry se v průběhu životnosti vyplní minerálními usazeninami, které se vylučují ze zdiva. Sanační omítky se tedy často používají v kombinaci s ostatními hydroizolačními opatřeními.

SD – stavební deník

Je písemný záznam o průběhu prací na prováděné stavbě.
Detail
Povinnost vést stavební deník je na stranně dodavatele stavby. Tato povinnost je stanovena § 157 zákona č. 183/2006 Sb. (Stavební zákon) u staveb vyžadujících stavební povolení. Deník obsahuje originální listy a zpravidla dvě kopie. Má číslované stránky a nesmí v něm být vynechána volná místa.
Zákon a prováděcí vyhlášky (vyhláška č. 499/2006 Sb. ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb. v příloze č. 9.) udává přesný rozsah a podrobnost denních záznamu (např. jména a příjmení osob pracujících na staveništi, klimatické podmínky na staveništi, popis a množství provedených prací a montáží, dodávky materiálů, výrobků a zařízení pro stavbu, způsob jejich uskladnění, případně zabudování, nasazení mechanizačních prostředků a další důležité informace týkající se stavby)

Správce stavby

Skupina odborníků zastupujících investora, která kontroluje a řídí průběh výstavby. Převážně se tento termín používá u vodohospodářských staveb dotovaných z fondů EU (operační program životního prostředí)
Detail
Činnost správce stavby je vykonávána před zahájením stavby, v jejím průběhu a po jejím dokončení. Ve struktuře správce stavby je vedoucí týmu správce a jeho zástupce. V odbornících bývají zastoupení dále specialisté na stavební a technologické částí, koordinátoři bezpečnosti práce, administrátoři zodpovědní za dotační management, geodeti, specialisté na životní prostředí atd.

Stavbyvedoucí

Stavbyvedoucího může vykonávat pouze fyzická osoba, která k tomu získala oprávnění podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. V běžné řeči tedy osoba „s autorizací“.
Stavbyvedoucí je povinen stvrdit vedení stavby podpisem a otiskem svého autorizačního razítka na úvodních listech stavebního deníku, který na stavbě vede.

Stavebník

Je ten, kdo pořizuje stavbu. Stavební zákon pak definuje stavebníka jako osobu, která žádá o stavební povolení. Stavebník bývá zaměňován s investorem. Investor pouze poskytuje finanční prostředky. Stavebník je více spojen se stavbou a jejím užíváním.

Supervize

Odborná činnost při přípravě a realizaci stavby. Forma vrchní kontroly např. nad projektantem při tvorbě dokumentace nebo technických dozorem investora při provádění stavby.

TDI – technický dozor investora

TDI je pro stavebníka odborníkem, který ho zastoupí v průběhu realizace stavby a zajistí pro něj její kontrolu. Kontroluje tedy průběh výstavby s ohledem na kvalitu a správnost prováděných prací. Obvykle sleduje i správnost vykazovaných prací ve vztahu na čerpání finančních prostředků.
Detail
Jako stavební dozor se ve stavebním zákoně označuje soubor kontrol provádění stavebních prací. Technický dozor stavebníka je stavebním zákonem vyžadován u staveb svépomocí a u staveb z veřejného rozpočtu. Kvalifikační požadavky pro vykonávání technického dozoru stavební zákon nestanovuje. Více viz článek „Proč mít technický dozor na stavbě?„.

TDS – technický dozor stavebníka

Termín technický dozor stavebníka udává stavební zákon. V praxi se více používá technický dozor investora.
Detail
viz TDI

UNIKA

Ceník pro navrhování nabídkových cen projektových prací a inženýrských činností. Ačkoliv je jeho využívání především veřejným sektorem znevažováno. Faktem je, že tento ceník reálně odráží řádný a kvalitní rozsah služeb ve stavebnictví.

URS

Jedná se o jednu z uznávaných databázových forem, která se používá pro stanovení ceny stavebního díla.

Výkonový a honorářový řád

Ceník pro navrhování nabídkových cen především architektonických a projektových prací.

VV – výkaz výměr

Výkaz výměr je soupis udávající množství prací a dodávek stavby.
Detail
Vytváří se na základě projektové dokumentace. Udává množství jednotlivých položek stavebních prací, tzn. že udává číselný kód položky, popis položky (co všechno obsahuje) a výpočet množství.
Výkaz výměr je specifickou součástí rozpočtu či kalkulace. Pro každou jednotlivou položku rozpočtu je nutno specifikovat přesné množství, tzn. přečíst tyto údaje z projektové dokumentace.

Základová deska

Základové desky roznášejí zatížení na celou plochu půdorysu stavby. Základové desky se používají v nehomogenní, málo únosné půdě, zejména pro výškové a značně zatížené konstrukce v konstrukčním systému stěnovém i skeletovém. Desky se rovněž používají pro zakládání objektů pod hladinou podzemní vody.
Detail
Základové desky se provádějí železobetonové monolitické, z prostého betonu. Podle tvaru je rozdělujeme na – desky rovné, žebrové (deska se spodními žebry, deska s horními žebry), roštové nebo hřibové.
– Základová deska rovná: je neměnné tloušťky, je obvykle železobetonová v tl. 500 až 1200 mm.
– Základová deska žebrová: používají se při větší osové vzdálenosti nosných stěn nebo sloupů a při větším zatížení. Dovolují menší tloušťku vlastní základové desky, žebra desku ztužují. Žebra mohou probíhat i v obou směrech jako rošt. Pro větší tuhost celé základové konstrukce se žebra zesilují náběhy. Nevýhodou žebrových desek (desky s horními žebry) je nutnost klást podlahu na vyrovnávací násyp nebo samostatnou nosnou konstrukci, v tomto případě lze vzniklý meziprostor využít pro rozvody a vedení instalací. U základových desek se spodními žebry je značně složité provádění izolací.
– Základová deska žebrová: princip je prakticky stejný jako u základových desek žebrových.

Základová patka

Základové patky jsou základové konstrukce, které se provádějí pod nadzákladové konstrukce většinou v konstrukčním systému skeletovém.
Detail
Zatížení ze svislých vertikálních prvků, tj. sloupů se přenáší pokud možno centricky na základovou půdu. Založení na patkách vyžaduje málo stlačitelnou základovou půdu o dostatečné a stejnoměrné únosnosti. Patky mají sedat rovnoměrně. Realizace patek (z hlediska technologického i ekonomického) se doporučuje zpravidla při-do půdorysné plochy 3000x3000 mm. Půdorysný tvar patek je čtvercový, obdélníkový, kruhový. Čtvercové patky se navrhují při centrickém zatížení. Při excentrickém zatížení lze umístit základovou patku vzhledem k ose sloupu nesymetricky, tak, aby těžiště základové spáry bylo totožné se středem působení tlaku.

Základová spára

Místo styku základů se zeminou.
Detail
Hloubka základové spáry je určena více vlivy (nezámrzná hloubka cca 0,8m, únosnost podloží, úroveň hladiny spodní vody, vliv na stabilitu okolních objektů)

Základové pasy

Základové pasy se požívají pro založení konstrukčních systémů stěnových i skeletových. Základový pas tvoří souvislý nosník o průřezu, který má tvar obdélníkový, stupňovitý, žebrový. Rozměry základových pásů vyplývají ze zatížení, které působí na základovou půdu a z přípustného namáhání základové půdy.

Základové rošty

Základové rošty se montují z jednotlivých prefabrikovaných dílců. Základové prefabrikáty se vyrábějí pro různá zatížení stavbou a různou únosnost základové půdy. Prefabrikované dílce mají obdélníkový nebo lichoběžníkový průřez, mohou být plné nebo vylehčené. Základové bloky se kladou těsně vedle sebe nebo v určitých rozestupech, jako základy pražcové.
Základové prefabrikáty se ukládají do pískového lože v tl. 100-150 mm. Pro zvýšení tuhosti montovaných základových pásů se doporučuje nad nimi vybetonovat železobetonový monolitický věnec.

Základy

Základové konstrukce přenášejí zatížení z vrchní stavby do základového podloží. Základy musí přenést veškeré zatížení ze stavby na základovou půdu v základové spáře.
Detail
Hlavní funkcí základů je přenést veškeré zatížení stálé i nahodilé přenášení stěnami a sloupy do základové půdy tak, aby nedocházelo k poruchám a nežádoucímu přetvoření stavebních konstrukcí. Základy se navrhují podle mezního stavu únosnosti základové půdy a podle mezního stavu přetvoření, obvykle sedání. Hlubinné základy se používají tam, kde únosná zemina není v dostupné hloubce, případně by byly plošné základy neekonomické.
Samotné základy budov se dělí na plošné a hlubinné. Mezi plošné patří základové patky, základové pásy, základové rošty a základové desky. Mezi hlubinné patří zejména piloty – samostatné nebo sdružené, a to vetknuté, opřené nebo plovoucí. Hlubinné základy dále zahrnují zakládací studně, kesony a další speciální typy.

Zastavěná plocha stavby

Zastavěnou plochou stavby se rozumí plocha ohraničená vnějším lícem obvodových konstrukcí všech nadzemních i podzemních podlaží. Plochy lodžií a arkýřů se započítávají, plochy balkonů se nezapočítavají.
Detail
Pojem zastavěné plochy je nejednoznačný. Jinak ho definuje oceňovací vyhláška č.3/2008 Sb., zákon o dani z nemovitosti č.338/1992 Sb. a jinak stavební zákon 183/2006 Sb. Novelizace stavebního zákona č.350/2012 Sb. byla zpřesněna definice zastavené plochy stavby a tím odstraněna nejednoznačnost definice zastavěné plochy stavby. Zajímavý rozbor této problematiky naleznete zde.

Hodláte stavět? Nebo už stavíte a hodila by se vám pomoc či rada?
Ozvěte se, něco vymyslíme!

Položky označené * jsou povinné.
Na maily odpovídáme obratem, nejpozději druhý pracovní den. Váš mail nikam nepředáme.